🌾Nedělní provázení otce a syna v lese na Doutnáči

💡Během celého klidného dobrodružství jsem od mladíka dostával spoustu zajímavých otázek. Cítí stromy to stejné co lidé? Jsme jim v něčem podobní? Pečují o své okolí záměrně jako my? Jak se dá regenerační proces v těle spustit a podpořit vědomě? A dokázal bych žít jenom v lese?

👍Takto dobrým otázkám je užitečné se věnovat. Pro naši hlavu často důležité vědět, že co děláme, má nějaký smysl a důvod. Že rozumíme tomu, co prožíváme. Bez toho nám to často nejde - jako by samotné prožívání bylo málo. I proto často popisuji lesní terapii, hlavně v úvodu nebo pro nové publikum, jako vědecky prozkoumanou a podepřenou metodu - vlastně to byla věda, která ji v dnešní podobě přivedla na svět a pomohla vysvětlit spoustu procesů, díky kterým se v přírodě cítíme tak dobře. A věřím tomu, že se správnými informacemi jde nejen zlepšování života snáz, ale bez nich by také hrozilo, že mysl začne sabotovat třeba i dobře prociťovaný proces, protože by mu zkrátka nevěřila.

🍀Přesto je ve správnou chvíli dobré přemýšlení odložit a místo všech konceptů o zpomalení to skutečně udělat. Začít používat a prožívat tělo, srdce a spoustu smyslů, které máme k dispozici. A hlavu nechat být nebo když je neodbytná, zaměstnat ji pozitivním hodnocením toho, jak se právě máme.

💚Zkrátka dát informace a prožívání do rovnováhy.