Top
 

Co je lesní terapie

I took the walk in the woods and came out taller than the trees. -- Henry David Thoreau

Součástí prakticky každé lidské kultury je silný význam přírody pro existenci člověka. Lidé byli a jsou na přírodě závislí, ale dokázali s ní také koexistovat tak, aby v ní nacházeli „medicínu“ mnoha druhů, od opravdových léků a potravy přes fyzický a psychologický úkryt až po duchovní rozvoj. Takový vztah byl také v pravém slova smyslu reciproční, protože zahrnoval nejen získávání, ale také péči a vděk.

V současném moderním světě je vztah lidí a přírody silně oddělený a objektivizovaný, postavený buď na získávání zdrojů (surovin nebo „jen“ odpočinku či kulis pro sportovní aktivity), čistě znalostní fascinaci nebo ochraně – tento vztah je však téměř vždy v rovině „my a příroda“, tj. člověk už se sám nevnímá jako její plně rovnocenná součást. Je od ní oddělený nejen pomyslně, ale i fyzicky: zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, do roku 2050 tento počet dosáhne podle OSN až 68 procent. Zároveň však v sobě stále neseme evoluční dědictví silné závislosti na přírodní medicíně všech druhů.

To má své nepřehlédnutelné důsledky.

Podle statistik Světové zdravotnické organizace trpí na 322 milionů lidí depresí, z toho 53 milionů v Evropě (údaje za rok 2017), což je oproti roku 2005 nárůst o téměř 19 %. Podobná čísla platí například pro úzkostné poruchy. Jedním z faktorů, které souvisí s mentálními onemocněními, je přitom právě život v městském prostředí.

Dalším velkým strašákem moderní civilizace je stres, který WHO nedávno vyhlásila novou světovou epidemií. Chronické a civilizační choroby, spojené se stresem, postihují další stovky milionů lidí.

Lesní terapie je tedy způsob, jak využít naši historicky silnou vazbu na přírodu pro léčení nás samotných i vztahu mezi lidmi a přírodou.

Obecně jde o takový způsob trávení času v lese či přírodě, který vede k lepšímu zdraví, štěstí a “well-beingu” díky využití různých lidských smyslů pro zaměření pozornosti na okolní přírodu a výrazné zpomalení. Pro tento účel využíváme různé aktivity, které vám otevřou toto oboustranně prospěšné propojení s přírodou. Může jít o zrakový, sluchový, hmatový aj. kontakt a někdy i komunikaci s bytostmi a objekty v lese – konkrétních způsobů těchto propojení je potenciálně nekonečně mnoho a vždy jej přizpůsobujeme aktuálnímu místu, situaci a účastníkům terapie.

Abych lépe popsal lesní terapii, mohu také uvést, co jí není. Rozhodně nejde o fyzické cvičení – za cca tři hodiny urazíme jen velmi krátkou vzdálenost, obvykle pár set metrů. Některé “procházky” se mohou odehrát víceméně na jednom místě. Jde tedy o aktivitu vhodnou i pro osoby se sníženou pohyblivostí, seniory apod.

Nejde také o meditaci, i když některé aktivity lesní terapie mají blízko k praxi všímavosti (mindfulness), a pokud jste zvyklí ji v životě používat, bude to pro vás výhodou. Přesto to není podmínkou a z lesní terapie získáte mnoho benefitů i bez toho.

Je důležité zdůraznit, že lesní terapie není ani např. ezoterická záležitost – jde o vědecky podloženou metodu, jejíž výsledky potvrzuje samostatný výzkum. Její základy stojí na japonské metodě tzv. lesní koupele (Šinrin-joku), které jsou výsledkem vědeckých projektů japonské vlády z 80. let minulého století. Přesun tehdejší společnosti na znalostní ekonomiku a život ve městech vedly k nárůstu civilizačních chorob a jedním z výzkumných záměrů bylo zjistit, jestli by ke zlepšení zdraví obyvatel nemohlo vést jejich opětovné větší vystavení přírodnímu prostředí.

Výsledky byly překvapivé – zjistilo se např., že již po pár hodinách v lese klesá u pokusných osob výrazným způsobem hladina stresových hormonů, stoupá prospěšná aktivita imunitního systému, aktivizuje se parasympatický nervový systém (odpovědný za snižování stresu a relaxaci) atd. Jednou z příčin je fakt, že lidský imunitní systém reaguje na tzv. fytoncidy, chemické látky, které vylučuje do vzduchu většina stromů, keřů a některých dalších rostlin. Slouží jim jako obranný a komunikační prostředek a z určitých evolučních důvodů mu “rozumí” i lidské tělo. Odtud tedy význam “lesní koupele” v těchto prospěšných částicích (tj. ne nutně ve vodě).

Shinrin-joku se od té doby stalo předmětem dalšího výzkumu a pro své zdravotní přínosy se stalo součástí veřejného zdravotního systému především v asijských zemích.

Více vědeckých dat o lesní terapii.

Těchto užitečných mechanismů však během lesní terapie probíhá více a fyziologická rovina je pouze jednou z nich. S čímž souvisí další častá otázka:

Proč lesní terapie s průvodcem?

Většina lidí v průběhu života zjistila prospěšnost trávení času v přírodě a občas do ní naštěstí sami vyráží. Přesto, že tím benefitují z fytoncidů, obvykle sami o sobě neprovádí právě ty aktivity, které by jim umožnily se s přírodou spojit mnohem hlouběji a udělat pro své zdraví a štěstí ještě víc. Podobně jako např. jóga nebo zmíněná meditace, je i lesní terapie praxe, nikoliv pouze jednorázová událost. A jako v každé praxi, i tady je možné se postupně zlepšovat, což je užitečné dělat s někým zkušenějším.

V lesní terapii nejde o trenéra nebo učitele, ale o průvodce, protože terapeutem je v tomto případě sám les. Průvodce vám k němu otevírá dveře pozváním k aktivitám pro zpomalení a vnímání přítomného okamžiku všemi smysly, které máte k dispozici (a těch není pouze pět). Dále pak samozřejmě můžete prvky z lesní terapie používat v běžném životě a rozvíjet sami (a je to velmi prospěšné!), ale pokud se v nich chcete dále inspirovat, můžete využít průvodce opakovaně, protože každá lesní terapie je unikátní, i kdyby se odehrávala na stejném místě.

Máte další otázky? Zeptejte se mne