Během svého života jsem naplňoval mnoho rolí i profesí, byl dítětem, partnerem, otcem, získal technické i humanitní vzdělání, cestoval, rozvíjel se, vedl sám sebe i týmy lidí. Celou dobu – od samého dětství – jsem však vždy čerpal inspiraci a sílu v přírodě, nejčastěji o samotě. Tam jsem utíkal se svými klukovskými starostmi a radostmi (a trávil v lese přinejmenším stejně času jako ve škole) i s “dospělými” problémy.
Postupem doby jsem si vypracoval vlastní metody, jak pomocí intenzivního vnímání přírody zlepšovat svoje mentální i fyzické zdraví, ukotvovat se a „nabíjet“. Přesto jsem tuto zkušenost s nikým mnoho let nedokázal příliš sdílet – u lidí ve svém okolí jsem nic takového nepozoroval a sám jsem se trochu styděl mluvit o tom, že mám za kamaráda strom nebo kámen a jak očistné může být, máte-li celé hodiny vítr a slunce ve tváři.
Jako zralý dospělý člověk jsem byl úspěšný, ale čím víc jsem žil “moderním” a rychlým životem, tím víc jsem cítil, že tento způsob prožívání mi silně nevyhovuje a potřebuji se vrátit k přírodním kořenům. Po řadu let jsem věděl, že mojí životní vizí, mým smyslem, je něco víc než jen kolotoč práce-rodina-práce. Stále jsem proto rozvíjel svoji zkušenost v propojování s přírodou a hledal způsob, jak jej zkombinovat s „běžným životem“ v lidském a převážně městském prostředí. Tímto způsobem také denně žiji – mohu vám tak přinést něco, co mám ověřeno a za co se mohu skutečně postavit.
V roce 2012 jsem vyslyšel volání, které mne provázelo od malička – touze setkat se v přírodě s vlky, kteří mne bez vyzvání opakovaně ”navštěvovali” v mnoha podobách. Když už jsem cítil, že tolik synchronicit není náhoda a musím se se svým totemovým zvířetem potkat, protože mě zjevně má něco naučit, vydal jsem se za nimi na sever, 400 km za polární kruh. Následná komunikace s těmito ušlechtilými a sociálně velmi citlivými tvory byla silně transformační a získal jsem od nich to, co jsem v tuto chvíli právě potřeboval – přesvědčení o autentičnosti svého místa v přírodě a přírody ve mně.
Moje další cesta zahrnovala mnoho podnětů a průvodců. Mezi ně patřili (a patří) Gregor ”Khushru” Steinmaurer (1,5roční výcvik ”vědomého muže”), horská expedice s Wimem Hofem (jehož metodu, kombinující dechová cvičení, otužování a meditační koncentraci denně používám už několik let), Wolf-Dieter Storl, Clemens G. Arvay, Bill Plotkin, Renato Strassmann, Peter Wohlleben, japonští autoři Quing Li a Y. Miyazaki a mnoho dalších.
Už dávno jsem pochopil, že mojí vizí je přinést zpět dary a znalosti, které jsem díky lesu a přírodě sám dlouho využíval, zpět k lidem, kteří je potřebují stejně jako já. Před někola lety jsem se náhodou setkal s principy japonské lesní terapie Shinrin-yoku a vše mi do sebe začalo zapadat.
Opustil jsem práci v prestižní společnosti a vydal se na trénink lesní terapie u americké Association for nature and forest therapy (ANFT), jejíž zakladatel Amos Clifford adaptoval a zefektivnil metody Shinrin-yoku pro západní svět. Po půlroční přípravě a vzdělávání jsem jedním z mála certifikovaných průvodců lesní terapie v ČR. Toto studium jsem doplnil ještě ročním certifikovaným kurzem konzultanta přírodního wellbeingu (Wellbeing Inspired by Nature) a mohu tak lidem, organizacím a firmám nabízet ucelený koncept přírodního wellbeingu, přírodní cesty ke zdraví a štěstí, doma i v práci.
Během každé lesní “procházky” s účastníky je pro mne vždy obrovským povzbuzením a inspirací vidět, že moje vize byla správná – vidět, jak snadno se lidé mnoha zkušeností a původu dokáží snadno spojit s tímto způsobem “rozpomínání se” na štěstí, radost a zdraví, které jsou nám všem vlastní a tvoří náš skutečný vnitřní domov.
Protože tak to příroda vždy chtěla.
